4. kapitola - Sledování, část 3.

20. května 2008 v 21:08 | Ella016 |  True dream
Chtěla jsem bez komentáře, bez keců, ale nejde to...je možné, že do 22:00 by se tady mohla objevit další část další kapitoly...možná...když ne, tak zítra...

Když jsem otevřela oči, něco bylo jinak. Bylo to světlem - zmizelo. Zmateně jsem se posadila, až do teď jsem ležela na pohovce, proto mi trvalo tak dlouho přijít k sobě. Nemohla jsem si vzpomenou, jak jsem se sem dostala, ale sametový hlas nedaleko mě mi to připomenul.
"Myslel jsem, že už se neprobudíš, byla jsi asi hodně unavená, když jsi spala téměř dva dny..."
"Cože?" vyjekla sem a prsty mi zledovatěly. Kdo ví, co se teď myslí Frea...
On jenom pokrčil rameny a pokračoval:
"O nic jsi nepřišla...pršelo, dlouho...jakoby to byla odpověď na tvoji náladu...celou dobu jsi mluvila...přehazovala se, byla jsi asi opravdu spíš vystrašená než unavená, tvoje těl oreagovalo ztrátou vědomí, které přešlo do spánku a... a nejspíš do nočních můr..." dodal po chvilce, jakoby se bál mojí reakce. Musela jsem se pousmát, protože to, co se mi zdálo nepatřilo do kategorie nočních můr...ale spíš úplně někam jinam. Všiml si toho úsměvu a pozvedl obočí. Začervenala jsem se.
"Opravdu jsem byla mimo tak dlouho? To není možné...musím jít uklidit ten nepořádek..." už jsem se hrabala nemotorně na nohy a přemýšlela o tom jak asi vypadám po dvou dnech spánku, jak vypadají moje vlasy...bože! Studený dotek na rameni mě zatlačil zpátky na pohovku.
"Neměla by jsi ještě vstávat...netočí se ti hlava? Není ti na omdlení? Špatně? Bolí tě něco?"
"Ehm...ne...", byla jsem na rozpacích, proč ho to zajímá? Mě kdyby někdo vtrhnul do baráku oknem na střeše, tak bych asi zuřila, ale on není naštvanej, spíš starostlivej...
"Udělal jsem ti horkou čokoládu...měla by tě trošku postavit na nohy, ale v kuchyni příliš nevinikám, takže netuším, jestli bude vůbec...poživatelná...", zdráhavě se ke mě naklonil a podával mi hrnek s kouřící nádherně vonící tekutinou. Opatrně jsem se napila a pak znova. Mňam!
"Děkuju, je skvělá." celkem neochotně jsem odložila hrnek a tentokrát se úspěšně postavila na nohy. "Ale opravdu to musím jít uklidit... a zaplatit vám škodu, já být vámi, tak sama sebe vyhodím, než abych se starala jak mi je potom co...co jsem vás...sledovala..." bylo mi to trapný, ani netušíte jak moc. Jenom pokrčil rameny.
"To by nebylo správné a navíc by to bylo necitelné..."
"Ale spravedlivé..." namítla jsem a uhladila si to vrabčí hnízdo, co se mi vytvořilo z vlasů. Sakra. Ještě že je tma.
"To možná, i když úpřimně o tom pochybuju, ale copak bych tě mohl vyhodit před dveře, když dva dny bylo naprosto zataženo? Když tam venku... po nocích... po tmě... bloudí temné duše?" Polkla jsem.
"Nic by mi neudělali..." zašeptala jsem pro sebe, ale nahlas jsem to neřekla. On to však říkal tak nějak divně, neřešila jsem to. Teprve teďka mi došlo ,že nevím, kde vlastně jsem. Bezradně sem se rozhlédla kolem dokola.
"Doleva." napověděl mi.
Vešla jsem do místnosti, kterou jsem znala. Bohužel. Všimla jsem si změny. Otevřela jsem pusu v úžasu - sklo na střeše bylo naprosto neporušené, nikde nebyla ani střepinka.
"Proč? Co teď budu dělat já??!" vyčítala jsem mu. Jenom se usmál.
"Myslím, že pro jednou ti to můžu odpustit...podruhý bys už musela uklízet." zasmál se. Rozlobeně jsem si ho měřila.
"Copak? Nelíbí se ti, že jsem za tebe uklidil?"
"Měla jsem to udělat já...bylo by to správné."
"No jo, ale ty jsi se neviděla po tom, co jsem tě chytil...vypadala si tak otřeseně, že jsem se bál se i hnout, aby si se nezhroutila. Popravdě se mi to moc nepovedlo, co myslíš?"
Neodpovídala jsem, střechou proniklo slunce, které celý prostor rozzářilo a já si to tady mohla prohlédnout. Nebyl to skleník, jak jsme si s Freo myslely, ale spíš nějaká studovna. Jakoby člověk, který zde rád byl miloval slunce...a který nechodil nikdy ven...
"Chodíte ven?" vypálila jsem tu otázku dřív než jsem se mohla zadržet. Sledoval můj výraz.
"Ano."
"A kdy?" jo, moje drzost je nedostižná.
"Proč tě to zajímá?"
"Jen že jsem...ale nic, omlouvám se. Asi bych už měla jít, jestli teda... nechcete, abych zůstala a uklidila nebo nevím, něco udělala..." to znělo blbě, věděla jsem to, dvojmyslný výraz, ach jo.
Usmál se.
"Ne. Jen jdi, nic mi nedlužíš, nic nemusíš uklízet..." nehnula jsem se.
"Ale přece vám musím zaplatit za to okno..." nedala jsem se.
"Nemusíš. Jen jdi a pokud možno, nerozbíjej ho už. Vlastně by bylo lepší, kdyby ji se ty i tvoje kamarádka tomuhle lesu a místu vyhýbaly..." nezněla to jako výhružka, ale stejně mi přejel mráz po zádech.
"Děkuju."
"Nemáš zač." opáčil. "Pojď, ukážu ti kudy ven. Trefíš domů?" zeptal se posměšně. Už jsem měla na jazyku nějakou poznámku a taky to, že tohle není můj domov, ale mlčela jsem. Ryvhle jsem ještě jednou poděkovala, omluvila se a rozběhla se přes les a mrtvou náves s pár lidmi domů, ano, mohla jsem ten dům nazvat domovem.
Frea seděla na houpačce na verandě a spala. Přikladla jsem se k ní a zatřásla jí ramenem. Vyjekla a vyjeveně se na mě koukala.
"Kat!", vyskočila a objala mě, až jsem nemohla dýchat.
"Taky tě ráda vidím, ale nemusíš mě udusit..." dodala jsem a zašklebila se.
"Promiň, já... nechtěla jsem tě tam nechat...myslela jsem už...už...že se nevrátíš...že ti něco udělal."
"Ne, nic mi neudělal, vlastně jo!" Frea vykulila oči a čekala na nejhorší. "Čokoládu." zasmála jsem se. "Abych se probrala. Já totiž pak omdlela a vzbudila se před pár hodinami. Pak jsem chtěla jít uklízet, ale všechno už bylo opravené a čisté. Chtěla jsem mu zaplatit, ale odmítl to. Prý pršelo..." dodala jsem jen tak.
"Ano, jakmile jsem doběhla domů začal strašnej liják, bála jsme se...že tě chytili..." nemusela říkat kdo, věděla jsem.
"A co si řekla Johnovi a Julie?" zeptala jsem se po chvíli ticha opatrně. Povzdechla si.
"Já jsem strašně zbabělá...schovala jsem se v pokoji a řekla, že ti není dobře a že chceš být sama, jsem zlá, vím a omlouvám se." zakoulela jsem očima.
"Pohoda, aspoň nebudeme muset vysvětlovat, proč jsme šmírovaly..." obě jsme se zasmály a pak Frea spustila:
"Hele, a jaký vlastně je, ON?" musela jsem se držet, abych neřekla nic zvláštního. Vyprávěla jsem jí všechno, co jsem si ze setkání pamatovala a jak se tvářil, jaké měl oči, prostě všechny otázky, keré Frea měla jsem byla přímo donucena zodpovědět. Nevadilo mi to, jen občas jsem se začervenala. Nakonec jsem jí musela říct, že věděl, že ho špehovala a že se máme držet dál...
Free se to nelíbilo, stále se jí líbil. Bohužel pro mě jsem musela přiznat něco i sama sobě...taky se mi líbil. A to není dobré. Protože ho chce Frea to za a, a protože to nejde...Jenomže srdce si vybralo jinou možnost. Možnost, která se příčila mysli a rozumu, ale ne duši a srdci, nemohla jsem ignorovat volání...které není opětované, ale je. To bych Free ale neudělala ,takže se hezky rychle uklidním a utopím v depce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Barcik Barcik | 20. května 2008 v 21:12 | Reagovat

Já myslím, že v téhle době Kat úplně rozumím xD

2 Michka Michka | Web | 20. května 2008 v 21:36 | Reagovat

úžasný pokráčko =)) rychle další...

3 Kolda Kolda | E-mail | Web | 20. května 2008 v 21:43 | Reagovat

taky tyhle pocity dobře znám =) mooc pěkná kapitola!!! On je takovej,..záhadnej... Zajímalo by mě, co s tím ještě bude...8) Bude zítra pokráčko?

4 Ella016 Ella016 | Web | 20. května 2008 v 21:46 | Reagovat

dneska=) do 22:00 jestli to nestihnu, tak ne, ale bude krátký...

5 Michelle_Sun Michelle_Sun | Web | 20. května 2008 v 21:52 | Reagovat

heh... ako dlho jej bude trvať, kým si to rozmyslí? xD nj... super pokčačovanie... teším sa na ďalšie... xD

6 Ella016 Ella016 | Web | 20. května 2008 v 22:01 | Reagovat

ani ne jednu kapitolu, ani ne jednu část XDDDDD sem to vzala trošku hopem XD

7 Bella Bella | Web | 20. května 2008 v 22:23 | Reagovat

Nááádhera!!!Jsem teda zvědavá jak se to bude vyvíjet dál! XD Rychle další!!!

8 Luelle Luelle | Web | 21. května 2008 v 15:17 | Reagovat

až na to, že rozum je součástí duše, ale to ti odpustím, hele a proč ji jen tak nechal odejít proboha?

9 Ella016 Ella016 | Web | 21. května 2008 v 18:40 | Reagovat

a co měl dělat? zavřít ji do sklepa????XDDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama